To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a láskou být milován
Prosím mé návštěvníky, aby propřípad, kdyby něco chybělo, nefungovaly odkazy nebo nešly videa. Prosím Vás, aby jste mi napsali do komentářů nebo na email, aby jsem to mohla napravit. Děkuji. Aya. =O)





Příběh Život Aya Akira Zde




Novinky:
Život Aya Akira - Nečestný boj díl 16
Každá mince má dvě strany - část 10

Každá mince, má dvě strany - část 8

30. května 2013 v 20:02 | Aya

Každá mince, má dvě strany - část 8

Tak doufám, že se vám tento dílek bude líbit *-* objevují se v něm nové postavy: Kira, Miphyra, Midori a Saskie. takže doufám, že se vám bude líbit a přeji příjemné počtení *-*




Každá mince, má dvě strany


Šáhla jsem do kapsy pro mobil, vytáhla jsem vysouvací mobil s přívěškem medvídka, který ml v sobě rolničku, takže při vytažení cinkal. Podívala jsem se na Akia, ten se ovšem díval na ten přívěšek. Povzdychla jsem si.
"Ten mobil jsem dostala, není můj." Zakroužila jsem očima, jak se usmál, a zvedla jsem telefon.
"Hai, tady Miyazawa Nanami."
"Na… Nanami-chan!!" musela jsem dát mobil metr od ucha, jak šéfka Miphyra začala hulákat do telefonu. "Nanami, potřebujeme tě! Je to mezi životem a smrtí. Prosím, moc tě prosíme i děvčata, abys nám přišla pomoci. Je tu plno a nezvládáme to! Navíc, Kira už rozbila tři skleničky a dva talíře. Je tu nová a musíme ji ještě zaučit. Prosím? Přijdeš? Ne, že bych tě nutila, ne, ne, ale prosím, smutně koukám." Abych pravdu řekla, už si ji dokážu představit se svítícíma očima a s vrtícím ocáskem. Povzdechla jsem si, už jsem byla za dnešek unavená, ale peníze potřebuji a nechci před tímhle pochybným stvořením ukázat, že bych to nezvládla, to ani náhodou!
"Hai, hai, za 45 minut jsem tam…"
"Ty jsi zlatíčko, ty mě nikdy nezklameš… Za 45? Není tu možnost, že by tě někdo odvezl? Opravdu spěchá. Prosím." Myphira stále prosila. Něco zacinkalo a já se podívala tím směrem. Akio držel v ruce klíčky od auta a pohupoval s nimi ze strany na stranu. Chvíli jsem na ně omráčeně dívala, Myphira mě mezitím stále přemlouvala, ale já věděla jedinou věc…
Budu se snažit se tam dostat, co nejdříve." Zaklapla jsem mobil a i s rolničkovým medvídkem strčila zpátky do kapsy. Vážně jsem se na Akia podívala-
"Ať tě to ani nenapadne!" ukázala jsem na klíče od auta a vykročila jsem směrem na určené místo, bohužel, ne, domů.
Akio šel, rychlím krokem za mnou… už jakou dobu. Nemůžu ho nechat, aby zjistil, kde ještě pracuji, už takhle ví až moc. Ach jo, tohle jsem vážně nechtěla. Co bych měla dělat? Jak se ho zbavit. Celou cestu jde za mnou a ani nepromluvil, což se divím, protože kluci většinou tu svoji pusu ani nezavřou. Musím ho akorát slušně přimět, aby odešel. Nejlepší způsob. Ano! Dobrý nápad… slušně… Prudce jsem se otočila a ukazováčkem jsem namířila na Akia.
"Ty… ty… ty! Perverzní stalkere! Přestaň mě konečně pronásledovat, nebo… nebo zažiješ něco, co ještě…" chtěla jsem pokračovat dál, ale.
"Stalker?" Akio nasadil tupý a nezajímavý výraz.
"A ne, snad? Jdeš za mnou, už půl hodinu, proč nejdeš domů?!?"
"Můj domov je tímhle směrem…" ukázal směrem před námi.
"A co tvoje auto? To jsi tam jen tak nechal?" Akio se mi podíval do očí a začal se smát. Nebyl žádný škodolibý smích, jako jsem byla do teď od většiny kluků zvyklá, ale byl to jiný smích… rozesmála jsem ho. Oklepala jsem se, na nic myslet nesmím, je stejný jako všichni ostatní, začínám se cítit poníženě.
"Ty klíče…" nedopověděla jsem.
"Já neřekl, že to byli klíče od auta. To byli tvoje klíče, jen jsem ti je zvedl, když ti upadli." Vyndal klíče ze svojí kapsy a ukázal mi je znovu. Já si prohlížela tašku. Není možný, že bych si nepoznala svoje vlastní klíče. V tašce žádné klíče nebyli, podívala jsem se na ně, jak je držel Akio. Rychle jsem mu je sebrala a zabrblala, že jsou moje a pokračovala jsem, rychlím krokem za šéfkou, už tak jsem se zdržela.
Když jsem se blížila na místo, podívala jsem se za sebe, kde jsem zanechala Akia, byl dost daleko, takže jsem se rozeběhla a vletěla jsem do budovy zadním vchodem. V šatně nikdo nebyl, otevřela jsem si skříňku, do níž jsem si dala tašku. Začala jsem se převlíkat do uniformy. Nasadila si krátkou bílou sukni s několika spodničkami, přes to černou volnou látku, která vedla dozadu a byla trošku delší než sukně. Vzala jsem si černé tričko s bílými krajkami, které mi odhalovali ramena, zdobené černobílé krajkované náramky a na krk černá mašle. Natáhla jsem si černé nadkolenky, zavázala boty a na hlavu jsem si dala krajkovanou černou čelenku, ještě mi chyběla bílá zástěra. Pořádně jsem se nadechla a vykročila jsem z šatny.
"Na-na-mi-chan!" za hláskovala Myphira-sama a chytla mě za tváře a cloumala s nimi sem a tam. Snažila jsem se říci, že jsem přišla. "Jsem tak ráda, že jsi přišla, tvoji pomoc upřímně potřebujeme! Je tu plno lidí a chodí další a další. Děvčata to nestíhají, ještě že jsi přišla. Midori se tu snaží pomoci… no… K… Sakra, nevzpomenu si na jméno je tu nová a Saskie to nestíhá. Takže se rychle seznamte a já letím za kasu." usmála se, nakonec upřela dlouhý vážný pohled za mě. Docela mě to vyděsilo, a proto jsem zůstala stát jako přimražená.
"Ááááááá, zlatíčko, co tě tu ke mně přivádí, jdeš nám pomoci?" řekla Myphira a zvedla obě ruce do úrovně hlavy a blížila se ke mně. Vytřeštila jsem oči, ale šéfová mě jen odstrčila. Slyšela jsem, jak poté někoho pusinkuje. Pomalu jsem se otočila, vykřikla a stoupla jsem si do bojového postoje.
"Tohle není bojový postoj, ale spíš směšný…" řekla mi chladně Saskie, až mi zamrazilo na temeni.
"Tetičko, to už by mohlo stačit." Usmíval se Akio a snažil se uhýbat Myphiriním pusinek.
"Tetička? Co tu… jak ses sem dostal a proč tu jsi?" Tak tohle je už opravdu vrchol všeho a konec mé vybudované "kariéry". Cítím, jak se pomalu propadám do země.
"Přišel jsem kvůli jedné osobě…" Akio mluvil dál, ale já zase slyšela spíš Saskii.
"Neříkej mi, že ten krasavec přišel až za tebou." Saskie si odfrkla.
"Jestli chceš, tak si ho ven, mě absolutně nezajímá." Otočila jsem se směrem, kde byla ta nová do naší party. "a ty jsi?"
"Já se jmenuju…" hlas měla hrubí, ale pak si odkašlala a pokračovala," Jmenuji se Kira Kitsune a teprve mě zaučují, moc mi to nejde, ale budu se snažit, tak mi prosím dej šanci." Usmála se a tu další část řekla už jemněji a roztomilým hláskem.
"Hai, každý jsme se to musel naučit a ty to určitě zvládneš." Usmála jsem se na ni, byla hezká. Měla dlouhé blonďaté vlasy, které se ji točily do prstýnků a výrazné červené oči. Nemůžu popsat, jaké nosí oblečení, protože měla na sobě také uniformu, takže jsme všechny, co se týče oblečen stejné, kromě… Saskie. Ta má trošku odhalené bříško, protože na něm nic nesnese. Brrr, nedokážu si představit, jak jí musí být zima. Saskie je tu od založení, není moc společenská, ale lidi ji tu mají rádi, každý je na jiné typy. Má dlouhé hnědé vlasy pod zadek a tmavě tyrkysové oči. A nakonec tu je Midori, přišla sem hledat brigádu ve stejný den jako já. Je moc milá. Má dlouhé zelené vlasy nad zadek s ofinou a stejnou barvu chytli i její oči.
"…takže se tu na chvíli zdržím." Řekl Akio. Což mě jeho poslední slova vrátila zpět do reality.
"Ale jistě, děvčata se o tebe určitě postarají, ale už musím běžet a vy děvčata do práce." Vítězoslavně prohlásila Myphira, poskočila si a zatleskala a utíkala na kasu. Akio si šel sednout na místo pro návštěvníky. Dělá si srandu? Nebudu si ho všímat…
Do místnosti vešel někdo nový, tak jsem s Midori, Kirou a Saskií šli uvítat ke dveřím a slavnostně jsme je uvítali větou "Vítejte v Maid - kavárně U dvou lilií.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 HvezdnySnilek HvezdnySnilek | Web | 30. května 2013 v 20:21 | Reagovat

Úžasné ~  *.*

2 Dia Dia | Web | 30. května 2013 v 20:46 | Reagovat

Kawaii Dessu! *-* Di-tan chce další díl! :DD *že by DD taky po nějaký době napsala Okane ga subetede wanai o_O :DDD*

3 Katty Katty | 1. června 2013 v 9:53 | Reagovat

*O* Ještě další !! *w* Moc pěkný díl *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vím, že to asi nemá cenu, ale přála bych si, kdybyste kopírovali se zdrojem, nebo články nekopírovali vůbec. =O)) Aya