To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a láskou být milován
Prosím mé návštěvníky, aby propřípad, kdyby něco chybělo, nefungovaly odkazy nebo nešly videa. Prosím Vás, aby jste mi napsali do komentářů nebo na email, aby jsem to mohla napravit. Děkuji. Aya. =O)





Příběh Život Aya Akira Zde




Novinky:
Život Aya Akira - Nečestný boj díl 16
Každá mince má dvě strany - část 10

Srpen 2012

Každá mince má dvě strany část 7

31. srpna 2012 v 19:56 | Aya
Každá mince má dvě strany - část 7

Takže jsem se snažila pro vás napsat další díl =DD psala jsem ho asi tři hodiny, protože to napsat, bylo fakt něco. No a věnuji ho všem, co se vám tahle povídka líbí =D tkaže hezké počtení *-*


Každá mince má dvě strany



Mé tělo na chvíli ztuhlo. Pohledem se těkala od kluka, který stál přede mnou, po regál ze kterého měla za chvíli vykouknout Dia s tím veselým děvčetem. Nevěděla sem, co je horší, jestli ten kluk, nebo Dia. Holky se blížili a já musela něco udělat. Utéct? Na to nebyl čas. Podívala sem se na hrášek, klekla jsem si na zem a své červené vlasy jsem si chtěla přehodit přes levou stranu obličeje, aby mě Dia nepoznala, jenže jsem je měla v culíku a gumička mi nešla stáhnout. Celé moje postavení ve škole je v háji. Začala jsem se celá třást.
Taková rychlost, nemohla jsem popadnout dech, jak se ke mně přiblížil a pravou ruku mi přehodil přes záda a chytl mě za břicho. Chtěla jsem ho ze sebe setřást, ale nemohla jsem se hýbat, navíc v tu chvíli tam přišla Dia. On mě schoval za svým tělem.
"Di onee-san! Jestli budeš takhle pořád nafouklá, tak si rovnou můžu koupit špendlík, abych tě vypustila!" Slyšela sem dívčin hlas, nebyla naštvaná, měla pořád radost a snažila se nějak pošťouchnout Diu.
"Jéééj, nechcete pomoc to tady ten nepořádek posbírat?" zeptala se nás. Já se začala opět třást.
"Ne, to je v pořádku. My to tu zvládneme. Přejeme vám příjemný nákup." Vytřeštila jsem oči. Je to jako bych ho slyšela mluvit poprvé. Nádherně příjemný hlas. Slyšela jsem ho dost jasně, protože měl hlavu blízko mě. Jeho stříbrné vlasy spadali před mé oči. Měly nasládlou vůni.
"No, dobře, ale…"
"Artý, přestala sem mít chuť na luštěniny… jdeme." Zavelela Dia a otočila se.
"Ale onee-san! Co budeme jíst k večeři." Zavolala na Diu.
"Brouky." Rychlá odpověď.
"Fůůůůůj, dobrou chuť onee-san. Já si radši vezmu ten rozsypaný hrášek tady na podlaze. Tak se tu mějte, ať máte rychle uklizeno." Artý se zasmála a běžela za Diou. Bože to je trapas. Když byl vzduch čistý, vymanila jsem se z poza obětí.
"Já… nemyslela jsem si, že bych to někdy řekla, ale… Akio děkuju… a… hmm. Vážně děkuji, ale tu ruky si kolem mě dávat opravdu nemusel!" usmál se a nic neřikal. Uhnula jsem pohledem a začala jsem sbírat hrášek.
"Nebylo by lepší tohle?" Akio v ruce držel lopatku a smetáček. Trochu nemotorně jsem si od něj vzala smetáček a lopatku, ještě jednou poděkovala a on odešel. Buď mě čeká zítra poprava, nebo jestli bude držet jazyk za zuby, tak začnu asi mít možná jiné mínění o klucích…. To je dneska den! Rozsypaný hrášek jsem zametla a zbytek surovin jsem vložila do regálu a poté jsem šla do skladu.
"Tak co? Jak dopadlo Mision Excion?" zeptala se mě Adrin.
"Ani se mě neptej, byla to hrůza! Jeden kluk z naší školy o mně už ví. Jaká bude moje role zítra předsedkyně, se uvidí." Klesla jsem na bedny s jablky.
"Ale no tak! To nemůže být tak strašné. A jak ten kluk vypadal? Byl hezký, pohledný?" Adrin se koukala do stropu a snila.
"Příšerný! Myslíš taky na něco jiného než na ně?" koukala jsem na Adrin nevěřícně.
"Příšerný?! No při tvém vkusu a zastaralosti, musí být úžasný. Áááá." Adrin roztáhla ruce a padla na zem.
"Achjo. Potřebuješ tu ještě s něčím pomoct?" zeptala jsem se jí.
"Ne. Máme, padla, všechno jsem udělala."
"Ty?!"
"Máš něco proti?" zeptala se Adrin.
"Ne." Obě jsme se zasmáli. Sbalila jsem si věci a šla na pokladnu, abych zaplatila ten rozsypaný hrášek.
"To je v pořádku. Ten hrášek je zaplacený. Zaplatil ho nějaký kluk, že prý ho omylem rozsypal." Řekla pokladní.
"Cože?!" s těmahle slovy jsem šla domů. Ještě by ta pokladní na mě koukala jak na debila. Koukla jsem se na hodiny… 6 večer. Konečně domů. Vyšla jsem z obchoďáku a všimla jsem si postavy, která seděla opřená o zábradlí. Vydechla jsem, nebudu si ho všímat a pokračovala jsem po cestě, která vedla k nám domů. Ale bylo to marné po chvíli mě Akio došel. Chvíli jsme šli mlčky, ale já to nevydržela.
"Co ode mě chceš? Já… já ti děkuji, že jsi mi pomohl, ale už mě můžeš nechat být."
"Chci vědět víc." Odpověděl.
"Cože?" nechápala jsem ho.
"Proč jsi v práci, ve které se bojíš, aby tě někdo ze školy viděl?" Zatavila jsem se a podívala jsem se na něj. Proč to chce vědět?
"Pro… Protože…" do toho mi začal hrát telefon, který jsem ačkoliv nechtěla, musela zvednout.


Moji milý přátelé *-*

27. srpna 2012 v 17:45 | Aya |  Oznámení
Moji milý přátelé *-*

No, co tu napíši, číst nemusíte, ale něco je tu, co bych chtěla sdělit =))

Začneme prázdninami, kdy sem toho na blogu chtěla hodně stihnout a... =DD no a nějak to nevyšlo, jelikož dá se říci, že jsem celé prázdniny odpočívala, abych pravdu řekla, vůbec, ale vůbec mi to nevadí. S RPC/OC začnu asi, až začne školní rok. Těm posledním dvoum obědnávkám... Neumíte číst? =DDD ne v pohodě. já vám ty postavy udělám =D No s povídkama to bude.... jelikož mi bratříček sebral opět net, tak asi dnes napíšu minci, abyste byli spokojení. =)) Recenze atd. budu psát stále, akorát nestíhám psát postavy, protože každý den koukám na nějaké anime. Takže jsou spíše recenze. postavy dopíši později... někdy.

Jinak znovu opakuji, proč tu nemám rubriku "Chceš být SB?" prootže mi to přijde zbytečné a sama SB nevyhledávám, jen, když se mi líbí něčí blog automaticky si ho přidávám do oblíbených odkazů, aniž bych se ho zeptala jestli můžu. Samozřejmě když někdo požádá o SB přijmu. =))

Prosím, tohle by si měli přečíst všichni =))

Obýhání? Hrozné slovo.... Povím vám, jak to u mě chodí. Blog jsem si založila, pro zábavu a ne proto, abych byla nucena každý den někoho obýhat a napsat komentář... NE! Já se snažím chodit na váš blog, když se mi něco zalíbí napíšu koment, když máte otázky, na které nemám odpovědi nepíši nic. Prostě většina z vás si myslí, že když vám někdo na blog nenapíše týden nějakej komentář, tak k vám ten člověk nechodí... to není pravda! Ale tak je to vaše hlava a to vám já brát nemůžu *-* Ale! Kdykoliv přečtu nějakou povídku, tak vždy koment napíši. =)) Já mám ráda vás všechny, co tu mám a ráda chodím i na jiné blogy.... Tím, co jsem tu všechno napsala značím, že když si mě vymažete, nerobrečím se =D Proč vám to všechno píšu? Protože tím vším chci říci, že jakmile začne škola (jdu do třetáku, což bude i více náročnější!), že je možné, že tu i někdy nebudu, navíc dělám ještě autoškolu, takže prosím pochopte to. Navíc ani já, Vás nežádám o to, abyste chodili na můj blog každý den a psaly komentáře.... NE! Takovéhle SB ne, jako dělá mi to radost, to jo, ale tohle po vás nemůžu chtít a nechci, sama tohle nedělám =))) mě stačí když se budete chodit bez donucení!!!! Rozumíte mi trošku? *-* Já se omlouvám, ale už nevím jak jinak bych to měla vysvětlit =)) *-*

Co bych vám ještě zdělila? No dneska jsem řídila auto na dopravním hřišti =D Jako sranda byla. No a ve čtvrtek vyrážím do ulic, no paráda =D Takže děcka! Užijte si krásný zbytek prázdnin. Vaše Aya *-*

P.S. donutili mě si udělat profil na Deviant Art =DD až tam něco dám, tak si dám odkaz sem =D


Gomenasai Minna

18. srpna 2012 v 21:16 | Aya
Život Aya Akira - Gomenasai Minna

Anoo a je tu další díl Ayi, jako je mi líto, jestli to nebude třeba moc super, jako ty ostatní díly, ale to bude možná tím, že jsem si dala dva měsíce pauzu =D takže pro příště bych se snad dala už do formy =D no Věnuji ji vám všem, kteří povídku čtou a baví je. =)) takže hezké počtení a komentáře samozřejmě uvítám =)) *-*

Otevřela jsem oči, už jsem nebyla v tom zajímavém prostředí s Rokou, respektive v mém podvědomí. Kdybych věděla, co mě čeká tady, našla bych nějaký způsob, abych tam zůstala. Jenže realita je jiná. Byla jsem ve hrozném stísněném prostoru. Zamrkala jsem a zaostřila zrak. Viděla jsem skrze mříže. Kde to jsem? Třásla jsem se zimou a nemohla jsem ani zvednout hlavu. Nešlo to. Klec? Jsem v kleci? Podívala jsem se před sebe skrze mříže. V té tmě jsem toho moc neviděla, ale poznala jsem, že jsem na nějaké travnaté pláni a za ní byl kolem dokola les. Všimla jsem si dvou postav, kteří se hádali blízko lesa. Jedna postava držela tu druhou a snažila se jí něco domluvit. Jenže místo toho, aby se domluvili v klidu, se hádají čím dál tím hlasitěji. Proč… proč mi to připomíná náš tým, ty hlasy.
"Aya!!!" Někdo zařval, šlo to od těch dvou postav. Ten hlas poznávám. Seiji a ten druhý, ten druhý musí být Hikaru. To Seiji… Seiji mě volal, to jeho hlas jsem slyšela v podvědomí. Seiji se vytrhl Hikaruovy z rukou a běžel směrem ke mně. Chtěla jsem na něj zavolat, ale nemohla jsem. Za sebou jsem uslyšela něčí hlas, skřípavý, nesnesitelný. Nemohla jsem se otočit, ale poznala jsem, kdo tam za mnou byl. Ta hnusná stvůra, která plakala za branou. Jen na malinkou chvíli jsem si vzpomněla, jak vypadala a celá jsem se rozklepala. Ale mísilo se tam více hlasů. Smáli se. Seiji běžel přímo ke mně, a já si stačila všimnout v měsíčních paprscích vláken, v nichž proudila chakra. Ve vteřině mi všechno došlo. Sebrala jsem všechnu sílu, co jsem měla a vykřikla.
"Seiji! Stůj!! Je to past!!" Jenže, bylo příliš pozdě. V zemi nejspíš museli být zahrabané výbušní lístky, které byli napojený na chakrová vlákna a vedeny vzdušně po celé louce. Hádám, že na kleci v níž jsem uvězněná, jsou také výbušné lístky, anebo pod ni. Nevěděla jsem, co v téhle dané chvíli zmůžu, ale věděla jsem, že tu zůstat nemůžu. Chytla jsem mříže a snažila se je roztáhnout. Najednou se u mříží objevila ta zakrvácená hlava s rozšířeným úsměvem. Vykřikla jsem a zavřela jsem si oči.
"Být tebou bych to nedělal," začal se pochechtávat." Pod sebou a nad sebou máš všude výbušné lístky, stačí jen hýbnout s tvým novým domečkem a poletíš do povětří a tvoje kamarádíčkové budou mít stejný konec." Škodolibý a nepříčetný smích. Pocítila sjem závan vzduchu na obličeji, a tak jsem poznala, že ta stvůra odešla. Otevřela jsem oči, téměř nic jsem neviděla, jen jak Hikaru zápasil sám, proti několika nepřátelům, ani nevím, kde se tam za tu chvíli vzali. Co mám dělat? Nemůžu se na to dívat.
"Hikaru… Seiji…" protáhla jsem ruku mezi mřížemi. "Gomenasai." Své slz jsem potlačit, už nedokázala, když v tom jsem na ruce pocítila, něco mokrého, a tak jsem se podívala.
"Shiori?" zašeptala jsem. Nikdy předtím, jsem Shiori-Hana neviděla chodit po svých, asi to má i důvod, když ho Hikaru nosí pořád v brašně. Shiori byl tu a v jeho očích sem poznala, že nemám mít strach. Měl neuvěřitelně malé nožičky, asi i proto si ho nikdo z nepřátel nevšiml. Vše se začalo opět odehrávat velmi rychle. Jedna rána za druhou, jak vybuchli výbušné lístky v okolí a hlína země lítala úplně všude.
"Shiori! Běž se schovat." Stačila jsem jen říci a obě ruce jsem si dala na uši.
"Ayi-chan…" přes ruce jsem uslyšela, jak mě někdo oslovuje a vytahuje mě za ruku nahoru ven z klece.
"Musíme rychle odtud! Brzy to vybuchne." Řekl Seiji.
"Seiji?! Ale já nemůžu… nemůžu se hnout." Měla jsem strašně ztuhlé tělo a necítila jsem ani nohy. Seiji nejspíš poznal v jaké jsme situaci, a proto mě vyzvedl do náruče a uskočil se mnou stranou, protože v ten samí okamžik, klec vybuchla.
"Shiori!" vykřikla jsem.
"Ten je v pořádku, už dávno je s Hikarem." Seiji se usmál.
"Seiji… myslela jsem, že jsi… jak?" svoje slzy jsem nemohla zadržet, byla jsem strašně ráda, že ho vidím, živého a zdravého. Byla a nikdy nepřestanu být jim vděčná za to, že mě zachránili.


"Ayi, na to teď není čas. Důležité je, že jsi v pořádku." Řekl a zastavil se někde v lese. Opatrně mě položil k velkému stromu.
"Musím zpátky a pomoc Hikaru. Myslím, že ti ninjové z Deštné jsou hodně silní, a sám to nejspíš nezvládne." Řekl.
"Ale já…" pokoušela jsem se vstát. Seiji mě přizemnil.
"Ty tu počkej, než se pro tebe oba vrátíme." Pohladil mě po tváři a usmál se. Poté jsem ho viděla běžet zpátky, ani sem mu nestačila nic víc říct. Rány začali zvyšovat na síle. Museli odpálit snad všechny výbušné lístky. Nemůžu tu jen sedět. Snažila jsem se přemluvit nohy. Byly strašně těžké. Pomalu jsem se postavila, ale jakmile jsem udělala krok, spadla sem na zem. Trvalo to neuvěřitelně dlouho, než jsem někam došla. Když v tom výbuchy ustali. Nevím, co se stalo a to mě právě děsilo. Po dlouhé době jsem došla, nebo spíše jsem se doplazila k louce. Vytřeštila jsem oči. To, co jsem viděla, si budu pamatovat do konce svého života.
Hikaru se Seijim měli svázané ruce a byli přivázaní ke stromu tak, že se nohama nedotýkali země. Obličeje měli totálně zničené. Kolem nich stálo asi pět ninjů z Deštné a 2 stáli přímo před klukama a na něco se soustředili. V tu ránu oba dva Hikaru a Seiji vykřikli.
"Tohle je… oni jsou uvězněni v Gennjutsu!" oba dva nehorázně trpěli. To kvůli mně, jsou oba dva chyceni.
"Přestańte!" zakřičela jsem na ně. "Nechte je žít, prosím." Tyhle slova už mi lehce vyklouzla z pusy.
"Tak nakonec se nám ukázala naše malá. Docela odvážná na to, že nemůžeš ani používat nohy. Myslíš, že něco zmůžeš?" opět ten nesnesitelný smích. Zamrazilo mě v zádech. Všech pět ninju šlo za mnou, ale ti dva zůstali stále soustředěni na svoje Gennjutsu. Co mám dělat? Podívala jsem se na svoji levou ruku, která byla zavázaná. A v hlavě mi zněl mámin hlas. Nezapomeň, že tvé znamení nesmí nikdo vidět. Smíš to vyvolat jen při trénování tady. Ryou smíš prokazovat jen tehdy, až budeš vyspělejší. Prozatím se musíš spokojit se shurikeny, nebo kunai. K čemu mi je Ryou, když ho nemůžu vyvolat! Co mám dělat! S přívalů emocí, jsem se začala škrábat do levé ruky. Absolutně jsem netušila, co dělám. Někdo mě silně praštil do břicha a já vykašlala krev. Stačila jsem vidět jen malý záblesk žlutého světla a ztratila jsem vědomí. Gomenasai Minna, že jsem vám způsobila potíže.


Karigurashi no Arrietty

14. srpna 2012 v 18:38 | Aya
Karigurashi no Arrietty

Čtrnáctiletá dívka jménem Arrietty, žije se svoji rodinou "malinkých lidí" poklidným životem pod podlahovými prkny lidského domu. vše se změní v den, kdy se Arrietty se svým otcem vydají na "vypůjčku" do vnitř lidského domu, kde úspěšně vezmou kostku cukru a jdou si ještě pro kapesník. Jenže vše se změní, když Arrietty spatří chlapec jménem Sho, který o ní ví. Pro rodinu to znamená, nebezpečí, tudíš začnou schánět nové bydlení. Jenže neočekávaný zvrat událostí nastane tehdy, kdy se Haru, domácí pomocnice, dozví, že jsou v domě "Malý lidi", začne je hledat a dokonce povolá i deratizátory. Arrietty poznala, že ji Sho nechce ublížit, a tak je možné, aby mezi člověkem a tímto malým stvořením vzniklo přátelství. Jak to celé dopadne se dozvíte ve filmu Karigurashi no Arrietty od nejúžasnějšího tvůrce Hayao Miyazaki **-**


Gake no ue no Ponyo

14. srpna 2012 v 17:37 | Aya
Gake no ue no Ponyo

Vítejte ve světě, kde nic není nemožné. Neobyčejná animovaná pohádka se odehrává v malém městečku u moře, kde syn námořníka, pětiletý Sosuke, žije poklidný život v domě na útesu se svou matkou Lisou. Jednoho osudného dne, objeví Sosuke na pláži krásnou zlatou rybku, jménem Ponyo, uvězněnou v láhvi. Jak se však ukáže, Ponyo není obyčejná zlatá rybka, ale dcera mocného podmořského čaroděje. Ponyo využije kouzel jejího otce a promění se v mladou dívku, aby mohla být se Sosukem. Mořské hladiny se začnou vinou kouzel nebezpečně zvyšovat a Ponyin otec vyšle mocné mořské vlny, aby našly jeho dceru. Ponyo a Sosuke musí podniknout velké dobrodružství, aby zachránili svět a splnili Ponyin sen, stát se skutečným člověkem. Jak to celé dopadne se dozvíte ve filmu Gake no ue no Ponyo od nejúžasnějšího tvůr Hayao Miyazaki.


Sensitive Pornograph

14. srpna 2012 v 16:42 | Aya

18+

Sensitive Pornograph

1. část

Příběh se točí kolem 22-ročního kreslíře mangy Seiji Yamada, kterého při focení města oslovil neznámí muž a pozval ho na kafe s tím, že je jeho velký fanoušek. Seiji přijmne pozvání a hned na to se dozví, že se jmenuje Sono Hanasaki, a že i on je kreslíř mangy, ale však jiného žánru - Hentai. nakonec se spolu opijí a Sono ho dovede do svého bytu.

2. část

Druhý příběh je o Koji Ueno. Mladý student, který si přividělává hlídáním zvířat. Jednoho dne mu někdo zavolal, aby se postaral o králíka jménem Aki. Až na místě zjistí, že se nejednalo o malého, chlupatého králíka, ale o omladého kluka ve stejném věku, jako on sám a najde ho svázaného ve skříni. Jak to celé dopadne? se dozvíte v jednodílném OVA Sensitive Pornograph

New dess

14. srpna 2012 v 0:29 | Aya |  Oznámení
New dess

Anoo! jistě ste si všimli, že můj blog má nový vzhled a to na Hibariho **---*** není on úžasnej. Kdybyste chtěli, je to z anime Katekyo Hitman Reborn =))) Jinak udělal a nastavil ho můj Kečup! Jistě si říkáte kdo to je =DD no rpostě můj kečup =DDD No dobře, je to Anne-Mary-chan - alias Kečup =DD Takže opravdu Arigato gozaimasu za designe. A bych pravdu řekla bylo to náhlé, že jsem prostě neváhala a chtěla ho nastavit =DDchtěla bych také poděkovat Katty, že mi dělala taky úžasné designe a doufám, že určo vytvoří někdy další *-*
Jinak jsem chtěla zveřejnit další díl Ayi, ale napsala jsem 15 řádku =DD takže si ještě počkejte =D
Tak a šoupu vám sem Tutorial na designe, co mi dělal Kečup, opravdu sjem na to čuměla s otevřenou tlamou =D


Koisuru Boukun

9. srpna 2012 v 20:02 | Aya

18+

Koisuru Boukun

Tetsuhiro Morinaga se zamiluje do svého sempaie Souicho Tatsumi a vyzná mu svoji lásku. Jenže... má to jeden háček. Tatsumi z celého svého srdce nenávidí můžský pár, nebo-li homosexuály. V tip je v tom, že jeho bráška Tomoe Tatsumi je gay a se svým přítelem odjel žít do Ameriky. Když jednou zavolá svému bratrovi a uslyší, že přítel Tomoe ho žádá o ruku, se pořádně naštve a opije se se svým žákem Morinagem. Když jim začne docházet pivo Souichi ho pošle nakoupit další. než se Morinaga stačí vrátit, Souichi mezitím stačí v domě najít lahev, kterou si tam Morinaga schoval, protože mu ji dal jeho kamarád, aby získal Souichiho. U prostřed noci se Souichi probudí a nemůže se ani hnout. Morinaga se téže probudí a bude se snažit pomoci Souichimu od "problému" jenže Souichi stále odmítá. jak to celé dopadne? to se dozvíte ve dvoudíílném OVA Koisuru Boukun.


Enzai

9. srpna 2012 v 20:01 | Aya

18+

Enzai

Příběh se odehrává v době před revoluci Francie v počátku 19. století. Přestože nikde není uvedený konkrétní datum, Napoleon Bonaparte je stále v moci. Znak poznamenává, že je to několik let před 20. výročí Velké francouzské revoluce, uvedení hry události v letech před 1809. Malý chlapec z chudé rodiny, kterýmu se nepodaří utéct, ho chytí za krádež sladkosti. Guys se však stane obětním beránkem, detektiva Guildias. Guildias obviní, usvědčí a odsoudí Guyse k doživotí za vraždu muže, kterého nikdy nepotkal. Od tohoto okamžiku se Enzai odehrává v temném, klaustrofobické a špinavém vězení. Tam jiní kluci mají zkušenosti s ponižováním a mučením různého druhu, velká část zahrnují i sexuální činy, znásilnění. Hlavním cílem "hry" je pro hráče (jako kluci) k nalezení důkazů a svědectví, která může očistit Guyse z vraždy. Lusca, právník Guyse, se snaží z venčí přijít na opravdového vraha. Více se dozvíte ve dvoudílném OVA anime Enzai.


Boku no Pico

9. srpna 2012 v 20:00 | Aya

18+

Boku no Pico

OVA 1
Jednoho dne, muž jménem Tamotsu zpozoruje "dívku" Pico v mincovním dalekohledu, která se nahá koupe a potom rychle zmizí. Tamotsu se vydá do hospody, která patří Picově dědečkovi a Pico je u něj naprázdninách. Picův dědeček požádá Tamotsua, jestli by nemohl někdy Pica vzít ven. Tamotsu souhlasí, protože si pořád myslí, že Pico je dívka. Tamotsu veme Pica ven a koupí mu zmrzlinu v autě již zjiští, že Pico je chlapec. Jak to bude dál se dozvíte.

OVA 2
Pico se seznámí s mladším klukem jménem Chico, který se nahý koupal v potoce a hned se s polu skamarádí. Chico ho pozve k sobě domů, kde ho seznámí se svou starší sestrou a vezme ho k sobě do "tajného" pokoje na půdě a Picovi ukáže díru v podleza, kde sleduje svoji sestru při uspokojování svého těla. Oběma se to líbí, i když Chico absolutně neví, co jeho sestra vůbec dělá. To mu vysvětlí Pico a uvede názornou ukázku v praxi. Jak se zachová Chocovo sestra, až to zjistí? To se dozvíte.

OVA 3
Pico a Chico se seznámí ve městě s další chlapcem Coco, který se obléká výhradně jen do dívčích šatů. Pico ani Chico netuší, že Coco je chlapec, jen do té doby, kdy přespí v tajné skrýši, kde Coco bydlí. Večer se Pico probudí a snaží se vzbudit Chico, ale nepodaří se mu to. Pico odejde z pokoje a nakoukne za závěs, kde zjistí, že Coco je chlapec, a také nespí. Druhý večer Pico nachytá Coco s Chico a začne žárlit. Co se stane dál se dozvíte.


Shion

4. srpna 2012 v 17:59 | Aya
Shion

Shion je chytrý, laskavý a nadaný. Jeho kamarádka z děctví je Safu. Když bylo Shionovy 12 let, pomohl Nezumimu ošetřit zranění, dal mu najíst a nechal ho spát ve svém pokoji, i přesto, že věděl, že je hledaný uprchlík. Po policejním vyšetřování byl Shion potrestán za napomáhání uprchlíka. O čtyři roky později, začal Shion pracovat pro Údržbu NO.6, kde kontroluje nakládaní s roboty. Shion byl poté opět podezřelím z vraždy, když se vosí epidemie rozšířila po celém NO.6. Shiona, tak chtěli odvést do nápravného zařízení, když v tom ho zachránil Nazumi. nezumi odveze Shiona do chudinské čtvrti za zdí NO.6. Shion je také napaden epidemií, ale zachráního Nezumi (důsledky epidemie, Shion má jizvy a bílé vlasy), poté se Shion snaží porozumě, co napadá NI.6. Shion pracuje také u Inukashi, kde koupe psy.
Rodina: matka - Karan


Postavy NO.6

4. srpna 2012 v 17:19 | Aya
Rozcestník postav NO.6


Nezumi

Safu

Inukashi

Karan

Rikiga

Kirepapa

4. srpna 2012 v 16:37 | Aya

18+

Kirepapa

OVA 1
Chisato Takatsukasa je spisovatel a příliš ochraňuje svého syna Riju, ze strachu, že mu někdo ublíží, nebo udělá nehezkou věc, neboť je velmi pěkný.Chisato vyhazuje, každého přítele, nebo potenciální nápadníky Rijua, který si své kamarády vodí domů. Existuje jen jediný chlap, který se odmítá vzdát, Riju nejlepší prřítel Sasaki Shunsuke. Chisato vidí Shunsukeho jako špatný vliv pro svého syna, dokud nedal Shunsuke najevo, že neměl zájem o Rijua, ale o Chisato. Zpočátku se zfá tato situace špatná, ale krátce po té, co si Chisato uvědumuje, že slavná autorka, která inspirovala jeho romány Saki, není nikdo jiný než Shunsuke. Nakonec Shunsuke přizná, že romány píše on. Chisato se nakonec do Shunsukeho zamiluje, nakonec ji poblahopřeje i Chisato syn Riju.

OVA 2
Je to pokračování života Chisata Takatsukasa s Shunsuke Sasaki a Chisatův syn Riju, který se zamiloval do herce Kakeru, který hraje v románech, který napsal Shunsuke. Chisato si ymslí, že Kakeru má na jeho syna špatný vliv, proto se ho opět snaží bránit. Díky tomu se rozhodne Riju odjet i s Kakeru do hostince, který vlastní jeho dědeček a otec Chisata. Chisato a Shunsuke pojeou hned za nimi. V hostinci se dozvý Chisatův otec, že Chisato a Shunsuke jsou pár, a proto jim to také zavrhne. Nakonec Shunsuke bude muset obstát zkoušku.

Vím, že to asi nemá cenu, ale přála bych si, kdybyste kopírovali se zdrojem, nebo články nekopírovali vůbec. =O)) Aya