To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a láskou být milován
Prosím mé návštěvníky, aby propřípad, kdyby něco chybělo, nefungovaly odkazy nebo nešly videa. Prosím Vás, aby jste mi napsali do komentářů nebo na email, aby jsem to mohla napravit. Děkuji. Aya. =O)





Příběh Život Aya Akira Zde




Novinky:
Život Aya Akira - Nečestný boj díl 16
Každá mince má dvě strany - část 10

Miluji tě, sousedko! část 9

26. ledna 2012 v 18:13 | Aya
Miluji tě, sousedko!

Tak tenhle díl je tak trochu drsnější =D ale nevadí *-* tohleto do lásky, taky patří *-*

Ema

Slyšela jsem, jak někdo krásně hraje na piano a… Jak to, že ležím v posteli? Pořádně jsem se rozkoukala. V jednu chvíli jsem nevěděla, kde to jsem. Nakonec mi došlo, že jsem v Markovo pokoji. Moc se toho tu nezměnilo za ty léta, kdy jsem tu byla naposled. Nepořádek na stole, jako vždy a po stěnách obrázky z výletu. Když jsem se konečně pořádně rozkoukala, šla jsem po zvuku té hudby. Nedokážu říct, co to bylo za melodii, protože na tyhle věci jsem absolutně mimoň, ale byla nádherná. Sešla jsem schody a nakoukla jsem do obývacího pokoje. Mark, to on hraje na piano. On mě nikdy nepřestane udivovat. Ano jako malému dítěti mi hrál, ale to bylo vždycky falešně. No však to možná znáte. Stála jsem tam opřená o futra a poslouchala jsem, hlavu jsem měla v oblacích. Věděla jsem jen jedno, s Markem mi bude dobře, s Filipem ne. Navíc tomu už jsem dala kopačky. Marku já tě… Hudba přestala hrát a Mark se na mě podíval. Naše páry očí se setkaly. Usmál se a šel ke mně.
"Ne, ne, kvůli mně nepřestávej hrát. Jen jsem chtěla říct, že…" řekla jsem nesměle a ani jsem to nedořekla. Přistoupil ke mně.
"Už je ti lépe?" Zeptal se mě.
"Ano, děkuji. Já jen, že už budu muset jít. Je doma Kelty a bude se o mě strachovat." Srdce mi nehorázně bušilo. Co to sakra je? Tohle jsem u Filipa nepocítila. Najednou jsem chtěla, aby mě objal. Chtěla bych pocítit ještě jednou to teplé a hřejivé objetí.
"Já tě půjdu doprovodit." Začal si oblékat mikinu a jednu mi podal svoji.
"Ne to nebude třeba, jen přeběhnu a ta mikina taky není potřeba je to jen ob barák." Snažila jsem se vymluvit, ale tu mikinu jsem si vzala. Je sice léto, ale večer je zima.
"Řekl jsem, že tě půjdu doprovodit a to taky dodržím. Půjdeme?" Přikývla jsem. Obuli jsme si boty a vyrazili ven. Čerstvý vzduch byl úžasný. Od baráku k baráku, by to netrvalo ani minutu, jenže mě to přišlo jako věčnost. Nechtěla jsem odejít. Chtěla jsem zůstat s ním. Zastavili jsme se u baráku. Otočila jsem se k němu.
"Děkuji ti, za nádherný strávený den, pokud nepočítám…" to jsem nedopověděla. Oběma rukama mě jemně chytl za tváře a políbil.
"Já děkuji tobě." Usmál se a díval se mi zpříma do očí. "Budeš se mnou chodit? Vím, tohle jsou vždycky ty trapné otázky, ale já si chci být jistý, jestli to mezi námi ten dnešek… jestli to něco znamená nejen pro mě, ale i pro tebe." Ani jednou nezamrkal a ani se nepohnul.
"Ano, ráda." Chtělo se mi plakat? Já nevím, ale zabořila jsem mu hlavu na hruď a on mě objal. Byla jsem šťastná? Ano! A strašně moc!
"Už budu muset opravdu jít." Usmála jsem se.
"Miluji tě, sousedko." Nad tím oslovením jsem se musela pousmát. Šla jsem ke vrátkům, abych si je odemkla. Pořád tam stál. Něco mě napadlo.
"Zítra očekávám od tebe tu slíbenou čokoládu za Banbington." Zazubila jsem se.
"Co!? Já? Já snad vyhrál ne? Ale pro tebe vždycky všechno." Oba dva jsme se zasmáli a já jsem mu zamávala na rozloučenou.
Vešla jsem do domu. Dveře jsem nechala pootevřené kvůli Kelty, aby mohla ven, ale dveře byli zavřené. No možná byl vítr a tak je zavřel.
"Kelty?! Kelty, jsem doma." Volala jsem na Kelty, ale ozývalo se štěkání. Šla jsem z předsíně dovnitř a Kelty byla zavřená v kuchyni. To není možné, vždyť jsem ji nezavírala. Šáhla jsem na kliku, ale otevřela jsem jen trošičku, zamrazilo mě v zádech, tak, že jsem ztuhla.
"Ale, Ale, Našla sis nový románek. Tak to tedy ne!" Filip domluvil a udeřil mě.
"Co jsem ti řekl naposled hm! Že mě se jen tak nezbavíš!" Už jsem jen ležela na zemi a cítila silné údery do břicha. Začala jsem myslet jen na Marka. Miluji tě!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Anne-Mary-chan Anne-Mary-chan | Web | 26. ledna 2012 v 19:20 | Reagovat

To jeee aleee ................ ten Filip!! Ale je to skvělá povídka vážně jí žeru.. Bude tam ještě jak se toho .... zbaví??
Jo a kdyby ses divila proč se mi nemůžeš dostat na blog, tak nevím, psala jsem jim email co to má znamenat, protože mi nic neposlaly a ono nic, doufám že ho nesmažou a nebudu muset začínat znova, to by mě opravdu naštvalo, protože ten blog mám moc ráda :(

2 uchihalee uchihalee | Web | 26. ledna 2012 v 19:59 | Reagovat

Krásně napsané :)

3 Aya Aya | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 22:29 | Reagovat

[1]: Bude tam všecko *-*

[2]: Ari *-*

4 Myšák Myšák | 3. září 2012 v 16:30 | Reagovat

Ahoj, moc pěkný, vážně. Strašně hezký příběh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vím, že to asi nemá cenu, ale přála bych si, kdybyste kopírovali se zdrojem, nebo články nekopírovali vůbec. =O)) Aya