To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a láskou být milován
Prosím mé návštěvníky, aby propřípad, kdyby něco chybělo, nefungovaly odkazy nebo nešly videa. Prosím Vás, aby jste mi napsali do komentářů nebo na email, aby jsem to mohla napravit. Děkuji. Aya. =O)





Příběh Život Aya Akira Zde




Novinky:
Život Aya Akira - Nečestný boj díl 16
Každá mince má dvě strany - část 10

Pravda

19. listopadu 2011 v 23:26 | Aya
Život Aya Akira - Dětství

omlouvám se těm, kterým jsem slíbila, že v tomto díle už se skamarádí Aya se Seijim, ale jaksi jsem se rozepsala o rodině atd, takže Seiji bude příště *-*
Předchozí - Roka díl 4

Pravda

"Vidíš, co jsi provedl! To jsou ty tvoje boje!"
"Ale paní Miyako, to zas tak špatné není."
"Že není? Mohl ji zabít! Vždyť o tomhle neměla ani tušení. Ani se nedivím, že byla k smrti vyděšená."
"Nikdo, zase nemohl vědět, že se ji Ryou objeví o rok dříve!"
"Já vždycky říkám, ať jim to říkáme dřív, než před dnem 12 narozenin! Podívej se na Yuri. Ta měla málem smrt z toho, co se její sestře dělo!" Ležela jsem na něčem měkkém. Všichni se dohadovali mezi sebou. Podle hlasu jsem věděla, že mamka sedí u mě, taťka je dál a je tu určitě i ten Jiraiya. A něco, nebo někdo ještě ležel vedle mě. Yuri?
"Ten boj zkrátka musel být." Řekl tátův hlas. Nechtěla jsem otevřít oči, chtěla jsem dál spát.
"Nemusel! K čemu je boj, když stejně to zvíře máš do smrti v sobě!" tohle byla mamka. Byla dost zoufalá. Bylo mi ji líto.
"No tak, uklidněme se." Tohle byl asi ten divný pán. Jenže oni se dohadovali pořád. Hlavu jsem měla jak balón. Co se vlastně stalo? Zavrtěla jsem se, všechno mě bolelo. Jejich hádka byla už nesnesitelná, tak jsem otevřela oči. Byla jsem ve svém pokoji a Yuri pochrupovala vedle mě.
"Měli byste se teď ztišit." Jiraiya kývl hlavou směrem ke mně. Vždyť jsem říkala, že ten muž je divný.
"Aya! Jsi v pořádku? Jak ti je? Bolí tě něco?" máma mě starostlivě objala.
"Jen mě bolí celé tělo." Jen jsem zamumlala a dívala jsem se pořád na toho divného pána Jiraiya. Že by byl nevyspalý? Měl kruhy pod očima, teda ne kruhy, ale čáry. Když jsem se na něj pořád dívala, vzpomněla jsem si.
"Co je s Roka!" Vyděšeně jsem vykřikla. Nic jiného jsem nechtěla vědět.
"Roka?" všichni řekli naráz a nechápavě se na mě dívali. Taťka se narovnal.
"Ty už jsi tomu vlkovy dala jméno?" zeptal se mě taťka a upíral na mě svoje červené oči.
"Ano." Odpověděla jsem přiškrceným hlasem. Nevěděla jsem, co by se mou odpovědí mohlo stát, proto jsem odpověděla pravdu. Taťka se podíval na mámu a zamračil se. Takového ho neznám. Podíval se zpátky na mě.
"Teď ti máma vysvětlí všechno potřebné o Ryou a o našem klanu. Až ti všechno vysvětlí, přijdeš za mnou k vodě Kuria." Řekl mi, kývl na mamku, otočil se na Jiraiya něco zamumlal a odešel z místnosti. Co mi má mamka vysvětli ohledně klanu? Vždyť já do něj taky patřím, vím všechno, nebo se pletu? Že by to byli ty tajemství? To je nespravedlivé.
"Mami? Co je s taťkou?" Zeptala jsem se ji, protože jsem tátovo chování nepochopila. Vždycky byl milý a dnes je zatrpklí.
"To nic zlatíčko." Uklidňovala mě mamka a přisunula si mě blíže ke svému tělu. Nasála jsem její vůni vlasů, které měla v culíku hozené dopředu. Voněla po levanduli.
"Tak já už půjdu. Máte si hodně, co říci a to je rodinná záležitost, takže tu nemám, co okounět." Řekl Jiraiya
"Arigato!" Zavolala jsem na Jiraiya. On se na mě otočil a usmál se od ucha k uchu a vystřelil ruku s dvěmi nataženými prsty.
"Nic se neděje maličká." Zvolal.
"Ale ano děje, vyrušila jsem vás, kdy jste se díval, no… jak jste řekl to slovo… e roštěnky? Ano! Když jste koukal na ty roštěnky. To jste říkal." Koukala jsem se na něj. A teď vypadal docela směšně. Spadl mu obličej a zčervenal.
"To je bystré děvčátko… Hahahaha… Kolik toho při tom jejím kraválu stačila zaslechnout. No každopádně, ehm… já už jdu. Přeji krásný den paní Miyako." Byl pořádně rudý a pěkně rychle vystřelil jako torpédo z pokoje. Mamka se na mě otočila a chtěla začít mluvit, jenže někdo zaklepal a vešel do pokoje.
"Dobrý den paní Miyako. Jen jsem se přišel podívat na slečnu Aya a přinesl jsem ji květiny." Řekl nějaký chlapec. Neviděla jsem mu do tváří, jen tehdy, kdy vykoukl zpod květin.
"Jen pojď dál…"
"Ty jsi ten kluk, kterého jsem viděla i vody Kuria! Mami to je on. A paní Kagami mi nevěřila! Tady je důkaz, že jsem si nevymýšlela!" skočila jsem do řeči a ukazovala jsem na chlapce ve stejném věku jako já s tyrkysovými vlasy.
"Aya uklidni se, tohle je…"
"Já jsem Yukio a ty jsi Aya" Podal mi květinu a ruku. Ruku jsem mu chytla. Pořád jsem na něj nevěřícně koukala.
"No vidím, že jdu nevhod, tak já se za tebou podívám jindy Aya. Těšilo mě. Neshledanou paní Miyako." Odpověděl chlapec a odešel. Co to sakra má znamenat?
"Co se to tu zatraceně děje?" Už jsem měla opravdu slzy na krajíčku, i když jsem brečet nechtěla.
"Aya! Pššš… Uklidni se, vím, že je toho na tebe moc, ale nesmíme vzbudit Yuri." Koukla na mě mamkou s hnědými očky. Ty mám po ní. Kývla jsem.
"Ona spí tvrdě. Poznám to. Tu by nevzbudil ani sám Hokage." Mamka se nad tím, co jsem řekla, usmála.
"Tak teďko dobře poslouchej ano? Vysvětlím ti úplně všechno." Uvelebila jsem se mámě do klína a opřela jsem si hlavu o její rameno.
"Začneme napřed u Ryou. Ryou je naše Kekkei Genkai (dědičná schopnost), je v naší rodině už po staletí. Vždy se objevuje v den 12 narozenin, proto se dělají oslavy u vody Kuria. Když není člověk blízko vody Kuria a projeví se u něj Kekkei Genkai je to strašně bolestné. To jsi sama pocítila. Ryou v době vývinu, tím myslím projevu, se každému začne tvořit na levém předloktí znamení "tetování", které do tvého těla nasává vodu Kuria k vývinu. Poté cítíš u sebe v těle proud vody. Je to voda a tvoje chakra zároveň, aby se dokázalo zhmotnit zvíře. A pomocí znamení ho můžeš vyvolat a on se ti dokáže zhmotnit, ale je jen z vody." Podívala jsem se na svoji levou ruku, doteď jsem vůbec neviděla, jak vypadá moje "tetování". Měla jsem na něm obvaz, tak jsem ho odmotávala. Měl divný tvar, ale připomínalo mi to hlavu vlka. Mamka se mi podívala na ruku.
"Znamení má vždy tvar hlavy zvířete, kterého dokážeš vyvolat, hlavně nikdy nezapomeň, že tvé znamení nesmí nikdo vidět. Smíš to vyvolat jen při trénování tady, nebo při vážném nebezpečí, kdy ti hrozí smrt. Ryou smíš prokazovat jen tehdy, až budeš vyspělejší. Prozatím se musíš spokojit se shurikeny, nebo kunai." Chvíli jsem se na svoje znamení dívala a potom mě popadla zvědavost. Koukla jsem se na mámy ruce. Nikdy by mě nenapadlo, že by tam měla znamení, nosila tam vždy, něco jako potítka. Sundala jsem jedno potítko z jejího levého předloktí. Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, nedokázala jsem přijít na to, jaké zvíře má mamka.
"Já mám Laň a jmenuje se Ai" usmála se na mě.
"Ai? Hezké. Mami? Má Ai taky znak vody na čele, jako má Roka? A proč jste se všichni divili, když jsem vám řekla, že jsem vlkovi dala jméno Roka?" optala jsem se.
"Ne, Ai nemá znak vody a ani mít nebude. Nevím, proč má Roka znak vody na čele. Vím jen to, že Roka je jediný zvíře v celém klanu, co má ten znak. A s tím jménem. Jméno se jim dává až po boji, nikdy nevzniká, tak velká citová vazba, kdy by člověk vymyslel vhodné jméno, ale ten boj byl naprosto nesmysl!" odpověděla mamka.
"Já jsem se ho jen dotkla. Udělala jsem něco špatně? Je s ním něco v nepořádku? A při tom boji. Když jsem viděla, jak se ten pták vrhl na Roka. Měla jsem strach. Ne o sebe, ale o Roka!" Už jsem byla zase rozklepaná.
"Aya. To nevadí, že má Roka znamení. Tvůj prapradědeček, vůdce našeho klanu, měl lva a ten měl znamení na boku zad, ale víc toho o něm nevím. Aya, opravdu nevím, proč má znamení. Na." Mamka mi dala na krk přívěšek ve tvaru kapky, uvnitř kapky byla vodička.
"Tohle je znak našeho klanu. Přívěšek ve tvaru kapky, znamená vodu a ta vodička uvnitř je z vody Kuria." Řekla mamka. Pochopila jsem to tak, že když bych neměla Kekkei Genkai, tak nebudu patřit do klanu? To znamená, že do něho teď nepatří Yuri? Vždyť je, ale součástí naší rodiny!
"Kdo je ten Yukio. Viděla jsem ho, ale nikdo mi nevěřil. Proč mi najednou přinesl květiny a seznámil se semnou." Měla jsem v hlavě tolik otázek.
"Yukio, jak bych to řekla. On… Yukio je budoucí tvůj manžel. Až budete oba starší, vezmete se. Víš Aya, jde o zachování klanu a Ryou. Kdyby sis vybrala někoho jiného, myslím tím někoho mimo náš klan, Ryou už by se u další potomků neprojevilo. Ale neboj se, u nás je to naprosto běžné. Já a tvůj otec jsme sourozenci. A s Yukio rodiči je to domluvené." Usmála se na mě. Já jen nevěřícně na ni koukala. Já už mám podstatě život zařízený. Nesmím bojovat a budu žít s někým koho, ani neznám. Vždyť nevím ani, co je to žít s někým.
"Mami? Proč jste mi o tom neřekli dřív a proč o tom nic neví Yuri?" zeptala jsem se jí s pohledem upřeným na spící Yuri.
"To je další věc, co vymyslel tvůj otec, když je teď vůdcem klanu. Dětem se o tom má říci až poslední den 12 narozenin. Jinak do té doby nesmí nic vědět o Ryou, aby potom snáz unesli. Jinak jsem ti koupila nové oblečení. Tak se obleč, budeš ho potřebovat. Tak a teď musíš jít za otcem, jistě na tebe čeká. A neboj se zlatíčko." Políbila mě na čelo a odešla zadními dveřmi. Já jsem se oblékla. Oblečení bylo skvělé a bylo strašně pohodlné. Triko bylo volné, fialové, takové nové "kimon". Kalhoty byly hodně tmavě modré, úzké pod kolena. Obvazem jsem si zavázala znamení a obvázala jsem si i pravou nohu s pouzdrem na kunaie. Potom jsem se musela vydat za taťkou. Prošla jsem dveřmi a viděla stát taťku na vodě. Šla jsem směrem k němu, ale nešla jsem na vodu.

"Pojď sem, blíže ke mně Aya." Jeho hlas byl chladný. Já chci zpátky svého tátu! Proč není jako dřív? Nahromadila jsem chakru a šla jsem na vodu. Stála jsem tam jako solný sloup, ale taťku jsem z očí nezpustila.
"Dnes tě naučím, jak vyvolávat svého vlka…"
"Roka!" skočila jsem mu do řeči. Vytřeštil na mě oči. Začala jsem litovat toho, že jsem takhle vykřikla.
"Sundej si z levé ruky obvaz a pokrč ji a dej do úrovně prsou. Pravou ruku dej před levou zároveň se znamením a prsty pravé ruky směřují k nebi. Soustřeď se na svůj tok chakry a vody ve svém těle. Poté už stačí říci jen Ryou." Radil mi táta. Podívala jsem se na něj. Před něj se z vody zhmotnil pták. Zkoumala jsem ho pozorně. Byl to orel s podlouhlým zobákem.
"Jak se jmenuje?" Zajímalo mě.
"Teď není čas na debatu. Pokračuj ve vyvolávání." Řekl mi. Já jsem se šíleně snažila, ale nešlo mi to. Jak to, že se ještě ráno objevil, ale teď ho znovu nedokážu vyvolat. V životě bych neřekla, že to bude tak těžké. Už jsem asi po třetí skončila ve vodě. Tak znovu. Soustřeď se Aya! Cítila jsem v sobě vodu, která mi proudí po celém těle. Už jen shromáždit do ní chakru.
"Ryou!" přede mnou se zatočila voda a zhmotnil se Roka. Celá šťastná jsem zakřičela. Konečně se mi to povedlo! Roka se mi podíval do očí a stoupl si vedle mě a upřel na orla oči. Podívala jsem se na taťku, který šel ke mně. Rozbušilo se mi srdce, co se stane teď.
"Svoje Ryou zrušíš pomocí "Kai". Dnes už máš volno. Jen pamatuj na všechny pravidla našeho klanu." Pošeptal mi do ucha, v tu ránu, kdy vyslovil Kai se jeho orel vytratil a táta odešel. U dveří se zastavil.
"Lo, jmenuje se Lo." Já jsem tam jen stála a dívala jsem se na Roka.
"Kai!"

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Viva Viva | Web | 19. listopadu 2011 v 23:53 | Reagovat

Ayi otec a její matka sou... sou.. sourozenci?? Ou =D
Ale jinak dobrý díl =3 Já fakt život Aya Akira miluju =D

2 Aya Aya | E-mail | Web | 20. listopadu 2011 v 0:02 | Reagovat

[1]: juuu *-* děkuju =P jsem ráda že se líbil =))

3 zkusebni-bloblog zkusebni-bloblog | 20. listopadu 2011 v 13:04 | Reagovat

Woow!Ale...no....astejně jako Viva...no..víš...
Ale jinak pěkný obrázek :DDD

4 Katty-Hinata Katty-Hinata | Web | 20. listopadu 2011 v 13:05 | Reagovat

Omlouvám se :)))
To mám zkušební blog a zapoměla jsem se odhlásit xDDD

5 Katty-Hinata Katty-Hinata | Web | 20. listopadu 2011 v 13:09 | Reagovat

A nenašla jsem něco jako : Chceš být SB? nebo tak něco...no a nechceš?
Jestli ano napiš mi prosím na blog :)))
Páá

6 Aya Aya | E-mail | Web | 20. listopadu 2011 v 14:13 | Reagovat

[3]: ale tak jsem se inspirovala z Vampire knight =DD ale zase pro udržení rodu a Kekkei Genkai jsem zvolila toto =))) jinak děkuji a ráda se spřátelím *-*

7 Katsuri-chan Katsuri-chan | Web | 20. listopadu 2011 v 15:42 | Reagovat

Pěkné :)) I ten obrázek :))

8 Doragon Doragon | Web | 21. listopadu 2011 v 9:55 | Reagovat

CHYBA V MATRIXU!!!! JAkto že tu není ten můj koment? :( J8 to měla jako prvnííí!! :(((
xD No psrostě krásnej dílek :) ale štve mě ten koment.. já to měla dlouhýýý! :( :D

9 Ara Ara | Web | 21. listopadu 2011 v 16:24 | Reagovat

moc se ti to povedlo Ayo :)

10 chrissie-chan chrissie-chan | Web | 21. listopadu 2011 v 18:42 | Reagovat

Už mě štveš! je to krásný a dokonalý ^^:*

11 Aya Aya | E-mail | Web | 21. listopadu 2011 v 22:05 | Reagovat

[7]: děkuji *-*

[8]: heh, jdu zažalovat blog =DD dlouhý koment? heh já chi vedet co jsi tam psala =DDD jiak beru na vedomí, že jsi to přečetla jako první =D

[9]: děkuji Ara =)) *-*

[10]: =D děkuju moc Chrissie *-*

12 Izzy , Luna Izzy , Luna | Web | 22. listopadu 2011 v 21:34 | Reagovat

káámo! Kam se na tebe hrabu o.O Takový.... ÚŽA!! MUAAAH!!! <3 <3 <3 ŽERU TOOO!!! *-*

13 Cannai Uzumaki ♥SB♥ Cannai Uzumaki ♥SB♥ | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 21:45 | Reagovat

Ahoj :) Božííííííííííí :) Můžu se zeptat, kdy budu mít u tebe tu OC? :)

14 Cannai Uzumaki ♥SB♥ Cannai Uzumaki ♥SB♥ | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 21:45 | Reagovat

Myslím Itami pocho ;)

15 Aya Aya | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 19:52 | Reagovat

[12]: =DD Lini jsem ráda že se líbí =D, ale řekla bych že tento díl, byl asi nejnudnější =D

[14]: kujíí *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vím, že to asi nemá cenu, ale přála bych si, kdybyste kopírovali se zdrojem, nebo články nekopírovali vůbec. =O)) Aya