To nejkrásnější, co můžeš poznat, je lásku dát a láskou být milován
Prosím mé návštěvníky, aby propřípad, kdyby něco chybělo, nefungovaly odkazy nebo nešly videa. Prosím Vás, aby jste mi napsali do komentářů nebo na email, aby jsem to mohla napravit. Děkuji. Aya. =O)





Příběh Život Aya Akira Zde




Novinky:
Život Aya Akira - Nečestný boj díl 16
Každá mince má dvě strany - část 10

Boj o lásku část 12

12. listopadu 2011 v 23:17 | Aya
Boj o lásku část 12

Já se omlouvám, já nějak zapoměla na další díl =DD ale je stále sobota, takže to dodávání dodržuju =))) takže krásné počtení =))

Samuel

"Jeď! Willi, jeď!" Začal jsem mít nervy v kýblu.
"Samuely, ne! Prosím! Ne!" řvala na mě Ený. Willi už ten krám naštěstí rozjel. Měl jsem strach, aby si Eny neublížila, jak mlátila do toho auta. Bylo mi jí líto. Ve zpětném zrcátku jsem viděl, jak už nestíhala auto, tak se zhroutila na zem. Plakala a to mi rvalo srdce. Ani nevím, co mě to popadlo, že jsem jí dal ten polibek. Zaskočilo jí to a mě taky. Nikdy bych se neodvážil, ale už se stalo, s tím nic nenadělám.
"Samuely, co to mělo znamenat?! To se snad zbláznili všichni na škole? Proč vlastně jedeme ke srázu Vaderu? No, tak konečně, už mluv! Jestli mi ta holka poškrábala lak na autě tak to si pěkně odskáčeš. Ta holka vypadala hrozně, tak strašidelně, ta její zloba, co z ní srčela. Nevím, co na to říct. Samuely, tak co!" mluvil, tak trochu s otřeseným hlasem. Nemohl jsem na to říct nic. Jen jsem se dál díval do zpětného zrcátka u spolujezdce a doufal jsem, že Eny ještě jednou spatřím.
"Já z tebe dostanu infarkt! Co si myslíš, že jako děláš? Tak budeš se mnou sakra mluvit? Co já řeknu ředitelce? Nemůžu jí říct, že jsem jel odvézt jednoho blázna a kvůli němu budu za školou. Já, nejdůležitější prefekt na škole, bude za školou, to přece nejde! Nemohu ji to říct, to by ji klepla pepka a mě tuplem. Potřebuji prášky na uklidnění, nebo to nepřežiju!"
Otočil jsem se na Williho, hledal něco v přihrádce u spolujezdce.
"Co to hledáš?" Na více jsem se nezmohl.
"Co to hledám? Děláš si srandu? Ty jsi opravdu duchem nepřítomný. Hledám prášky na uklidnění nebo to se mnou sekne. Tobě doporučuji, abys bral Aktiv panax ginseng je to…"
"Aktiv pana…, co?" skočil jsem mu do řeči.
"Aktiv panax ginseng. Kdybys mě nechal domluvit, tak bych ti to nemusel opakovat. Je to čínská medicína, mohlo by ti to pomoct s tvým nepřítomným duchem. No a tady končím, protože se dál nedostanu, je tu závora. Tak že si jdi, kam chceš, když mi to říct nechceš, ale hlavně za mnou potom nechoď, až to zjistí ředitelka." Ukázal mi k lesu.
"Děkuju, Ti Willi, hodně se jsi mi pomohl. Můžeš jet, ještě se stihneš vrátit na hodinu a nebudeš mít zameškáno. Jo a nad tou medicínou Tipaseng se zamyslím." Už jsem se otáčel a odcházel.
"Aktiv panax ginseng!" na mě ještě zavolal a pomalu odjížděl.
Začalo se zatahovat a já šel pomalu ke srázu Vader. Dělám to hlavně pro ni. Pro tu, jež moje srdce patří od začátku, co jsem ji poznal.
Už jsem se blížil. Viděl jsem Rika a za ním stáli jeho poslíčkové. To mě ani nepřekvapuje. Jak už všichni víme, on nikdy nehraje podle pravidel. Jak ubohé.
"Výborně. Tak malý šváb přece jenom přišel. Copak už máš strach? Oceňuji tvoji odvahu, ale nemáš šanci. Máš šanci odejít, necháme ti volnou cestu." Rik ukázal na cestu, kterou jsem přišel. Já tam, ale zůstal a pomalu šel k němu.
"Ne! Nejsem srab jako ty!" mluvil jsem pozvolna, ale měl jsem v sobě vztek.
"Komu ty budeš říkat srab! Podívej se na sebe, ty švábe. Ani neumíš Eny říct, že ji miluješ! Vlastně už vím, proč ji to neřekneš, protože miluje mě! Proč to nevzdáš? Navíc tohle mám od ní!" Ukázali mi její přívěšek, a poté si ho strčil do kapsy od bundy. Ten, který ji ukradl na oslavě Kiri. Najednou se rozpršelo, to mi tak ještě zbývalo.
"Eny z toho vynech! A ten řetízek jsi ji ukradl, jsi normální straka!" Viděl jsem, jak se dali do pohybu poslíčkové. Jenže on je zarazil.
"Klid hoši. A ty… co kdybychom jsme si to vyříkali v klidu jako chlapy. Ať si vybere Eny, koho vlastně chce." Řekl Rik v klidu. Díval jsem se mu do očí, něco nebylo v pořádku a také jsem měl pravdu. Rik se otočil ke svým poslíčkům. Potom už jsem jen ucítil ránu do hlavy a padl jsem k zemi. Otřáslo to se mnou, ale naštěstí jsme byli na srázu, kde byly stromy. Popadl jsem silný klacek a rychlostí jsem se zvedl. Začal jsem do Rika mlátit. Snažil se mi klacek vyvrátit a přece se mu to jen povedlo. Snažil jsem se mu dát pěstí do hlavy, ale on byl stokrát větší než já. To byla rvačka a nerad se peru. Dokonce jako malé dítě jsem se vyhýbal různým konfliktům. A dokonce lilo jako z konve.
Rikovi uklouzla noha a padal dolů ze srázu. A já padal s ním, jelikož mě chytl za nohu a strhl s sebou. Naštěstí byl ten sráz mírný. Snažil jsem se zvednout, co nejdříve, abych po něm skočil.
"Co tam okouníte! Pomozte mi!" Zařval na poslíčky Rik a mě bylo jasně, že je se mnou konec. Viděl jsem jen v závěji kapek, jak se na mě řítí. Bolelo to. Strašně moc. Smáli se. Jediné, co jsem slyšel a poté jsem upadl do hluboké černě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 chrissie-chan chrissie-chan | Web | 13. listopadu 2011 v 13:47 | Reagovat

Kyáááááá! ^^ Dál!! /ono už za chvilku konči že? :( /

2 Aya Aya | E-mail | Web | 13. listopadu 2011 v 14:40 | Reagovat

[1]: jj ještě pár částí =)) jinak bude další nová, ale jak jsem psala ještě není dokončená =))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vím, že to asi nemá cenu, ale přála bych si, kdybyste kopírovali se zdrojem, nebo články nekopírovali vůbec. =O)) Aya